Talentovaná autorka Lucie Hlavinková na sebe upozornila především strhujícím románem Kdo šije u Podolské? Teprve poté se o ni čtenářská veřejnost začala více zajímat, o její předchozí knihy i o knihy pro děti.

Ten sen začal touhou vydat vlastní knihu. Po prvotních peripetiích a odmítavých zkušenostech s nakladatelskými domy se Martin Štefko rozhodl založit si vlastní nakladatelství. Psal se rok 2015. Nakladatelství dostalo název Golden Dog a zaměřuje se převážně na hororovou literaturu. Dnes již patří k těm, díky nimž je nabídka knih v kategorii horor tak bohatá.

Alexandra Bajnarová se psaní věnuje poměrně krátce, přesto jsme si od ní mohli přečíst již dvě knihy. Obě se dočkaly skvělého ohlasu od čtenářů i kritiky. S autorkou jsme si povídaly nejen o knihách a psaní. 

Carli je třicet let a stojí tak trošku na rozcestí. Je singl, pracuje v kavárně, a i když má svou práci ráda, cítí, že by chtěla trošku víc. Ani bydlení není to pravé ořechové, je to vlastně nouzovka kvůli hoře dluhů za studentskou půjčku. Dva její spolubydlící vypadali zprvu v pohodě, ale s každým dnem je těžší spolu vyjít. Ještěže je tu skvělá kamarádka Fritzi, která s ní pracuje v kavárně, ale ani ona nemá lék na všechna trápení. Než se však Carli „rozhoupe“, aby udělala něco se svým životem, osud rozhodne tak trochu za ni. 

S detektivy se jejich autoři příliš nemazlí. Často to bývají solitéři pronásledovaní vnitřními démony, propadající alkoholu a zapalující si cigarety jednu od druhé. Lidské trosky, které řeší samé temné případy plné násilí a bizarních vražd… Harry Hole, patrně jeden z nejslavnějších představitelů subžánru severské detektivky, do této škatulky přesně zapadá… 

Desátým příběhem z audioknižní série příběhů s oblíbeným švédským komisařem je titul Ruka/Wallanderův svět, kombinující dvojici různorodých textů. Prvním z nich je novela Ruka, kterou autor Henning Mankell napsal původně jako poděkování holandským čtenářům v roce 2004. Společnost jí na nahrávce dělá Wallanderův svět, jakýsi autorův doslov a zároveň průvodce celou sérií, kterým se Mankell se svým hrdinou definitivně rozloučil.