Články z kategorie

V australské poušti pomůže znalost dávného příběhu najít zdroj vody, na Kavkaze mýty uchovaly paměť národů i stopy dávných tradic. Etnolog Ondřej Pivoda v edici Mýty a legendy otevírá čtenářům neznámé světy. V rozhovoru o svazcích o Kavkazu a Austrálii s Oceánií vypráví, kde mýty nachází a proč v nich poznáme sami sebe. 

Ochotníci hrají detektivní komedii Les mrtvých. Když se smrt objeví i mimo jeviště, není snadné poznat, kdo stále hraje svou roli a kdo něco skrývá. Jitka Ludvíková při psaní čerpala ze skutečných příběhů i z vlastní zkušenosti s ochotnickým divadlem. V rozhovoru mluví o křivdách, které se v lidech hromadí, o hranicích rodičovské ochrany a o spravedlnosti, na niž zákon nemusí vždy stačit. 

Povídání s Ivetou D. Chmiel, kterou čtenářky nejvíce přirovnávají k Julii Caplinové. 

Podzim přeje knihám, u kterých se chceme zachumlat pod deku a na chvíli zapomenout na svět kolem. Dvě české novinky na to jdou každá úplně jinak. Jedna spojila šestadvacet českých autorů a autorek v netradiční povídkové knize, druhá nechává čtenáře vstoupit přímo do detektivního pátrání. 

Autorka románu Šťastná doba do příběhu promítla vlastní zkušenosti z knižního světa i atmosféru devadesátých let, kdy přišla svoboda. V rozhovoru mluví o veletržní posedlosti, zrádnosti paměti i o štěstí, které často rozpoznáme, až když nám uniká. 

Tři sta šedesát pět poutníků se po milionu let vrací na Zemi, kde po lidské civilizaci nezůstala jediná stopa. V románu Dorian se vrací do budoucnosti však Martin Vopěnka nevypráví jen dobrodružný příběh o novém začátku. Klade otázky o smyslu lidského života, hranicích techniky a umělé inteligence i o schopnosti člověka neopakovat staré chyby. „Dorian musí uvěřit, že se neocitl na konci, ale na samém začátku,“ říká spisovatel.