Články z kategorie

Sarkastického, někdy doslova protivného detektiva, který bojuje se svými démony, polyká prášky a pije alkohol ve velkém, to už jsme tady měli mnohokrát. Pokud je ale dotyčnou vyšetřovatelkou máma od rodiny, samoživitelka, jež kromě chytání vrahů musí občas i vyprat prádlo, dostáváme se do zcela nové situace.
 

Detektiv ze seattleského oddělení vražd Tracy Crosswhiteová je další z řady střelkyň, které jsou ochotny kvůli pravdě jít i proti všem. A nezřídka i za cenu toho, že sama skončí na pokraji smrti a v takřka bezvýchodné situaci. Naštěstí s malou pomocí od přátel nakonec vždy případ vyřeší a sama vyvázne jen s nějakou tou drobnou fyzickou újmou…
 

Forenzní vyšetřovatelka a kriminální komisař, aneb trocha té nefalšované patologie, potemnělého pitevního sálu, pachu formaldehydu a mrtvol skrývajících tajemství své násilné smrti. Navíc z prostředí pro knižní detektivku méně obvyklého – z německého Kolína nad Rýnem.

Nespoutaná, mrazivá aljašská příroda, v níž stále ještě doznívají doby, kdy hrdinové Jacka Londona přijížděli zbohatnout, aby nakonec našli jenom smrt. Domorodé obyvatelstvo se všemi zvyky, uzavřeností a specifickým náhledem na svět. A k tomu všemu svérázná vyšetřovatelka se svou poloviční vlčicí Obludou.

Případy detektiv inspektorky Kim Stoneové? Literární trash metal. Kratičké, úderné kapitoly. Ani slovo nazmar. Zběsilé tempo vyprávění. Úsporné vyjadřování a jen lehce naznačené charaktery. A k tomu jakási až nelítostná racionalita, s níž se zde ke všem těm krvavým případům přistupuje.

Moderní severskou detektivkou postupujeme tak trochu proti proudu a pozvolna se dostáváme k jejím pramenům. Když bylo po vydání třetího románu zesnulého Stiega Larssona jasné, že nic dalšího už nebude, rychle se vyrojili spisovatelé, kteří si činili nárok na to stát se „korunními princi“ žánru.