Kdyby kočky vlastnily kavárny, jak by asi vypadaly? Pila by se v nich silná černá káva nebo spíše latté s příchutí šanty kočičí? Hrál by v nich ospalý jazz, nebo by ticho vyplňovalo jen mňoukání? Představujeme vám dvě knihy, kde se s šálkem kávy a tichým předením nenápadně mění lidské osudy.
Kočičí kavárna od maďarské novinářky a spisovatelky Anny Sólyom je příběhem o nové šanci. Hlavní hrdinka Nagore má za sebou mizerný rok. Rozešel se s ní partner, přišla o práci a v peněžence jí zbývá posledních pár drobných. V tu chvíli jí však dávná přítelkyně dohodí neobvyklou práci servírky v barcelonském Neko Café, sympatické kočičí kavárně. Nagore má z koček panickou hrůzu již od dětství, a tak váhá, jestli nabídku přijmout. Nic jiného jí ale nezbývá, a tak se ocitne v prostředí, kterému zpočátku nemůže přijít na chuť. Jenže kavárna Neko Café má zvláštní atmosféru, kde se člověk donutí zhluboka se nadechnout a zamyslet se nad svým životem z jiného úhlu pohledu.
Vyšlo v nakladatelství Kontrast.
Anna Sólyom vidí lidské slabosti s laskavým odstupem a lehkou ironií. Píše o rozvodech, vyhoření, nepovedených vztazích i o pomalém sbírání odvahy začít znovu – a do toho přimíchává dortíky, latte art a samozřejmě pořádnou dávku předení.
Zcela jinou atmosféru mají Hvězdopravci z kavárny Úplněk od japonské spisovatelky Mai Močizuki. Ve své magicky realistické próze píše o kavárně, která se zjevuje jen těm, kdo ji právě potřebují. Nemá adresu, nedrží se pravidel a místo číšníků v ní obsluhují kočky, které nenápadně hýbou s osudy čtyř lidí. Učitelka, scenárista, manažerka i nesmělý mladík se tu setkávají s něhou, kterou by v sobě sami nenašli. Každý z příběhů je psán jiným vypravěčem, někdy v ich-formě, jindy z pohledu třetí osoby, a dohromady tvoří mozaiku o hledání rovnováhy, naděje i odvahy rozhodnout se jinak.
Vyšlo v nakladatelství Kontrast.
Močizuki, známá svou manga sérií Holmes z Kjóta, kombinuje astrologii, klasickou hudbu a japonský minimalismus v textu, který je jemný jako čajová sušenka. Kniha není dramatická ani přehnaně sentimentální – a přesto dokáže člověka zasáhnout, jelikož mluví o těch nejtišších otázkách, které si často pokládáme jen v noci, když nemůžeme spát.
Obě knihy přinášejí přesně to, co si leckdy v hluku dne nedopřejeme – tiché pozastavení, zamyšlení nad tím, kam směřujeme a proč. A i když se kočky tváří, že je náš život absolutně nezajímá, ve skutečnosti možná jen čekají na správnou chvíli, kdy do něj vstoupit. Ať už s kávou, nebo s hvězdnou mapou. Jak se zdá, někdy největší zázraky začínají v kavárně. A končí ve hvězdách.
Text: Dagmar Topolové
Foto: se svolením Knihy Dobrovský