Alma Rosé byla skutečná proslulá houslistka, která hrála ve Vídeňské filharmonii pod taktovkou svého otce. Jenže rozpínající se nacistická agrese ve válkou zmítané Evropě změnila jejich životy k nepoznání. Alma koncertovala, dokud to šlo, po zemích dosud neobsazených německou armádou, posléze umístila svého otce do relativního bezpečí anglického venkova a sama ještě nějakou dobu hrála v Holandsku, kde dosud mohli židovští hudebníci sehnat práci. Ani to netrvalo dlouho a Alma se ocitla v nechvalně proslulém koncentračním táboře v Osvětimi.

Velitelka ženského tábora, když zjistí, o jakou osobnost se jedná, chce, aby Alma hrála v ženském táborovém orchestru nejen vězňům do pochodu, ale i nacistickým pohlavárům. Ta zprvu odmítá, ale pak si uvědomí, kolik může zachránit židovských hudebnic před smrtí, a přijme místo dirigentky. Mezi vysokými německými důstojníky jsou milovníci hudby a Almu si oblíbí a drží nad ní ochrannou ruku. Dokonce i doktor Mengele, jenž jí slíbí ochranu pro čtyřicetičlenný orchestr, jejž Alma vybudovala i z ne zrovna šikovných hudebnic. Podmínkou je vánoční koncert ve špičkovém provedení. Alma zkouší, učí dívky drilu, ale schází jí dobrá klavíristka.

V mužském orchestru hraje na klavír maďarský žid Miklós. Když slyší jeho hru, je unesena a hluboce zasažena pocity, které dosud nepoznala. Přesvědčí Miklóse, aby jí pomohl, a postupně se do sebe zamilují. Na koncertech hrají spolu a radují se z maličkostí, které jim prostředí v rámci možností skýtá. Vedle hrůz koncentráku prožívají své malé štěstí a plánují, až to všechno skončí, společný život. Jenže osud má s nimi jiné plány.

Oceňovaná americká autorka Ellie Midwoodová dovedně propojuje fakta s fikcí v dojemném příběhu z druhé světové války, do jejíhož prostředí zasazuje řadu svých románů. Její nasměrování ovlivnil dědeček, jenž se bojů druhé světové zúčastnil a vyprávěl jí o šílenostech války i o lidech, kteří překonali strachy svou odvahou, i o těch, kteří se neštítili žádných zrůdností.

Text: Zuzana Dorogiová
Foto:  Štěpánka Levá