Robert Bryndza, jeden z nejúspěšnějších autorů v žánru krimi posledních deseti let, přijíždí do České republiky poměrně často, konkrétně na Svět knihy se vrací po šesti letech. Měl k tomu speciální příležitost: spolu s nakladatelstvím Cosmopolis a se svými čtenáři oslavuje 10. výročí vydání své první knihy s detektivem šéfinspektorem Erikou Fosterovou s názvem Dívka v ledu. Ta vyšla v jeho rodné Británii v únoru 2016 a český překlad si čtenáři mohli užít již na podzim stejného roku. Na její úspěch pak navazoval postupně dalšími osmi pokračováními série s Erikou Fosterovou, přidal k ní i příběhy soukromé vyšetřovatelky Kate Marshallové a jeden samostatný psychologický thriller Tíživé ticho.  
Při této radostné příležitosti jsme Roberta požádali o rozhovor. 

V Praze jste celkem často a vždy k tomu máte dobrý důvod. Vaše letošní návštěva Světa knihy souvisí s vydáním exkluzivní Dívky v ledu. Můžete nám říct, co za vydáním této speciální verze stojí? 

V Praze jsem opravdu často, a hlavně hrozně rád. Mám rád celou Českou republiku i české čtenáře. Koneckonců je čeština jeden z prvních jazyků, do nichž byla Dívka v ledu přeložena. A to je právě ten důvod, proč vychází tohle exkluzivní vydání – je to už deset let od chvíle, kdy vyšla Dívka v ledu v angličtině a záhy poté i v České republice. Série s Erikou Fosterovou je velice populární, přirostla k srdci mnoha čtenářům. Proto mám velkou radost, že se do toho můj nakladatel rozhodl pustit a oslavit tak můj opravdu velký milník. Toto vydání obsahuje také krátkou bonusovou krimi povídku a další drobnosti: uvnitř najdete můj vytištěný podpis – vím, že spousta mých čtenářů často nemá možnost přijít na autogramiádu, takže když si koupí toto vydání, mají tam ode mě i podpis –, nějaké fotky a podobně.  

Když se podíváte zpět na těch deset let, jak byste je popsal? 

Změnil se mi život. Bylo to úžasné, ale také jsem se cítil vším hodně přehlcený. Lidé často mluví o imposter syndromu – někdy se ten výraz do češtiny překládá jako syndrom podvodníka. Je to divný pocit, když jako spisovatel pracujete v tichu a klidu domova, nikdo se o vaši práci nezajímá, a najednou se z vás stane autor bestsellerů. Je to úžasné, ale také je to velká změna, které se musíte přizpůsobit. Stalo se to prakticky přes noc a mám pocit, jako bych si na to teprve teď zvykal a naučil se v tom chodit. To je další důvod, proč mě těší opětovné vydání Dívky v ledu, protože můžu znovu prožít chvíle, kdy byla vydána poprvé. 

Jaká je vaše nejoblíbenější vzpomínka spojená s Dívkou v ledu? 

Je jich mnoho, ale co se týče České republiky, tak zmíním jednu: ještě před první knihou s Erikou Fosterovou vyšly na Slovensku moje romantické komedie s Coco Pinchardovou a my jsme i v Česku chodívali do knihkupectví a já se snažil zjistit, jestli mají mé knihy na skladě. Jenže většinou je neměli, jen jednou jsme našli jednu někde zastrčenou. A pak jsme krátce po vydání Dívky v ledu zašli do knihkupectví v nejmenovaném obchodním centru v Praze a já jsem uviděl obrovský plakát s Dívkou v ledu a hromady mých knih u vchodu… To je skvělá vzpomínka, protože jsem nikdy nevěřil, že uvidím své knihy takto vystavené v obchodě. V metru byly také plakáty s mou knihou. Jeli jsme po eskalátorech tak desetkrát, než se nám podařilo mě před plakátem vyfotit, můj manžel musel jet po těch jedoucích opačným směrem, aby se to podařilo.  

Je něco, co byste dnes dělal jinak? 

Kdybych psal znovu svou první knihu, napsal bych ji hned až do konce. Tehdy, když jsem psal první knihu s Coco Pinchardovou, psal jsem prvních deset kapitol pořád dokola a snažil jsem se dotáhnout je k dokonalosti, zabralo mi to tak tři nebo čtyři roky. Měl jsem prostě psát až do konce a pak se vrátit, to by bylo lepší. A také bych si možná vše víc užil. Když se tehdy můj úspěch s Dívkou v ledu roztočil, bylo to pro mě docela náročné a stresující. 

Také byznysová stránka vydávání knih je složitá – najít bod, kde se potkává kreativita s obchodem –, protože to děláte z lásky, ale zároveň je to vaše povolání. Tento aspekt je pro mě také často obtížný. Ale měl jsem velké štěstí a jsem opravdu vděčný za to, jak se věci vyvinuly.  

Desetileté výročí vydání Dívky v ledu je rozhodně důvodem k oslavě. Jaký máte přístup k oslavám? Býváte tím, kdo nafukuje balónky a využije ke slavení každou příležitost, nebo spíš na výročí a narozeniny zapomínáte? 

Asi jsem nejspíš někde mezi. Nemám moc rád velké oslavy narozenin, mám radši klidnější akce a můj manžel to má stejně. Ale například včera jsme se procházeli po Praze a došli jsme k Lennonově zdi. Za ní v Maltézské zahradě jsme našli umělce, který vyrábí předměty ze skla, a uvědomili si, že jsme vlastně sami to desetileté výročí nijak neoslavili, tak jsme si tam koupili nádherné skleničky, jen na připomínku toho momentu. Takže, mám rád výročí, ale slavím je poklidně. 

Jak si představujete perfektní večírek? 

Ne příliš velký, s lidmi, které chci vidět, a ne těmi, u kterých cítím povinnost se s nimi vidět –, občas se zjeví různí členové rodiny, které ani pomalu neznáte. Je mnohem lepší být obklopen lidmi, které znáte dobře, se kterými pracujete, prostě lidmi, kteří jsou pro vás důležití. A možná něco poklidného jako setkání u večeře, aby se všichni bavili a nikoho to nestresovalo.  

A jak by vypadal váš ideální narozeninový den? 

Vstát, dát si dobrou snídani… vlastně včerejšek (neděle po Robertově besedě a autogramiádě na Světě knihy, pozn. redakce) by byl takovou skvělou ukázkou. Jen jsme se toulali po městě, neměli jsme žádný plán – jen jsme chodili, prohlíželi si krásnou architekturu a byl to dokonalý den.  

Už jsme se ohlédli do minulosti, teď se pojďme podívat do budoucnosti. Můžete nám říct, jaké jsou vaše plány?  

Dopsal jsem další knihu. Původně jsem ji zamýšlel jako samostatný thriller, ale nová postava detektiva Jamieho Daye i kulisy Londýna konce 80. let mě opravdu bavily. A když se navíc přidaly nadšené reakce beta čtenářů a kritiků, rozhodl jsem se, že nová kniha bude i start nové série. V češtině vyjde na podzim, tak toho nechci prozrazovat moc. Ale čtenáři, co milují Eriku nebo Kate, se nemusí bát. Brzy začnu psát novou knihu s Kate Marshallovou, kterou si teď v hlavě plánuji. A také si chci užít léto, ale nemám žádné bláznivé nápady. Dodělat jednu knihu a užít si ten čas mezi, což je vždy docela příjemné. 

Vydalo nakladatelství Cosmopolis, 2026 

Robert Bryndza (* 1979) 

Britský spisovatel, který se celosvětově proslavil sérií s detektivem Erikou Fosterovou. Jeho knihy vyšly ve více než třiceti zemích a pravidelně se objevují na žebříčcích bestsellerů. Vedle krimi píše také thrillery se soukromou vyšetřovatelkou Kate Marshallovou. Do Česka se pravidelně vrací za čtenáři a letos zde připomíná deset let od vydání románu Dívka v ledu. 

Text: Markéta Šlaufová
Foto: Kristýna Kočí