Skutečné zločiny a fakt, že jejich pachatelé jsou po letech beztrestní, inspirovaly nejen film PROMLČENO s Karlem Rodenem v hlavní roli, ale také publikaci NE/PROMLČENO, která tyto zločiny mapuje.
U některých zločinů může dopadení pachatele trvat několik let, někdy mohou dokonce pachatelé zůstat nepotrestaní i přesto, že je zločin objasněn. Kvůli promlčecí lhůtě si tak vrazi mohou často po letech oddechnout a přestat se ohlížet přes rameno.
Spolek Nepromlčíme si za svůj cíl zvolil otevřít společenskou diskusi nad tématem promlčení trestných činů. Společná iniciativa vznikla na popud pozůstalých a obětí z kauz promlčených trestných činů, konkrétně vražd. V rámci české legislativy funguje totiž takzvaná promlčecí lhůta, která zjednodušeně řečeno stanovuje, za jak dlouho přestane být trestný čin trestný – čili postihnutelný.
Spolek Nepromlčíme právě na takové kauzy upozorňuje a představuje je veřejnosti pomocí krátkých dokumentů, článků a nyní i této publikace. V ní tedy najdete mimo jiné příběh mladých žen, které někdo brutálně zavraždil a vyňal jim orgány, Honzíka, který si odešel hrát s kamarádem, ale nikdy k němu nedorazil, nebo oblíbené učitelky, která byla prostě jen ve špatnou chvíli na špatném místě. Některé případy ze zahraničí nám ale dávají naději, že i po mnoha letech lze pachatele nalézt. Podle psychiatra Cyrila Höschla má dopadení viníka totiž kromě jiných funkcí ve společnosti i terapeutický účinek na oběti i pozůstalé. Ukazuje jim totiž, že spravedlnosti se lze domoci.
Právě jednotlivé fragmenty skutečných kauz a především fakt, že jejich pachatelé jsou po letech beztrestní, inspirovaly filmaře k natočení filmu PROMLČENO. V něm se Karel Roden v hlavní roli snaží domoci spravedlnosti a svádí napínavý boj o čas. Kromě Karla Rodena si ve filmu zahráli například Barbora Bočková, Vladimír Kratina, Vilma Cibulková nebo Igor Bareš. Film v režii Roberta Sedláčka vyhrál i díky svému tématu více než 10 mezinárodních cen.
Ukázka:
Ta vražda byla nesmírně brutální. Vražda v devadesátkách. Vražda mladé a velmi pohledné dívky na prahu dospělosti. Vražda Evy.
Současným pohledem – tedy pohledem roku 2022, kdy vychází tato knížka, knížka svým způsobem drsná, „kriminální“, detektivní –, je tento mord už sedm let promlčený. Bohužel. Znamená to totiž, že i kdyby byl vrah dopaden, unikl by trestu. Ale ať tak či onak, jisté je jedno: Evin otec, čilý a bystrý penzista Vítězslav Man – v tuto chvíli je mu 79 let – se nesmířil se ztrátou milované dcery dodnes. Nikdy!
Leckomu to možná může vyznít jako klišé, nicméně opravdu není asi nic horšího nežli ponurá skutečnost, kdy je rodič donucen pohřbít vlastníma rukama své milované dítě…
Jako to musel udělat Vítězslav Man – muž, který je ale přesvědčen, že na rozdíl od policie a kriminalistů ví bezmála stoprocentně, kdo kdysi vraždil. Že zná jméno pachatele, který prolil krev jeho jediné dcery, z níž udělala po její násilné smrti bulvární média svého času bohužel neprávem prostitutku.
Nejenže Eva žádnou kurtizánou nebyla, nejenže neprodávala své tělo, naopak byla ctnostná a chytrá: měla i dobré vzdělání.
K její vraždě došlo 8. července 1994 v Praze.
Text: Helena Herynková, se svolením Grada Publishing
Foto: Štěpánka Levá
