„Schovej se a buď potichu!“ – věta, která se zarývá do paměti třináctileté Gábi jako ostrý střep. Kathy Kacer je kanadská spisovatelka beletrie i literatury faktu pro děti o holocaustu. Získala řadu ocenění a její knihy byly přeloženy do řady jazyků. 

V předkládané knize Gábi, schovej se! přináší další silný příběh z oblasti východního Slovenska, odehrávající se během druhé světové války ve čtyřicátých letech 20. století. O co těžší téma, o to lépe se kniha čte. Knihu jsem začala předčítat svému sedmiletému synovi s mírnými rozpaky. Vybral si ji a trval na ní. Kniha je doporučována od 9 let a podle vlastní zkušenosti se domnívám, že je vhodné, aby u čtení byla osoba, která bude ochotna si s dětským čtenářem o obsahu povídat. 

Četli jsme bez přestání. Příběh pohltil mě i syna. Občas jsme si udělali přestávku, abych vysvětlila, proč se židovská hvězda jmenuje Davidova nebo proč si někdo vybral Židy jako obětní beránky, přinejmenším. Kacer má dar přiblížit složité historické události jazykem srozumitelným pro děti. Autorka postupně odkrývá realitu způsobem, který dětská mysl dokáže zpracovat. Přesto nezlehčuje závažnost situace ani se nevyhýbá bolestivým momentům. 

Hlavní hrdinka je dívka, která navzdory válce řeší typické dětské problémy, které se ovšem velmi záhy promění v ty již zcela atypické. Svět Gábi se pomalu zmenšuje a mění. Nesmí chodit do školy, nesmí navštěvovat své kamarády. Její nejlepší kamarádka se s ní přestala bavit. Každá postava na ulici představuje hrozbu, každé zaklepání je provázeno strachem. 

Společně s Gábi prožíváme válečná léta pohledem dítěte. Zaujme také autenticita jednotlivých postav a vylíčení celé škály lidských vlastností v mezních situacích. Autorce se naprosto mistrně podařilo vybudovat dramatičnost. Tušíme nebo doufáme, že Gábi přežije. Přesto jsme v napětí, a když vám během čtení vítr otevře okno, tak se může jednat až o hororový zážitek. Čtenář se ocitá v situaci, kdy společně s hlavní hrdinkou zatajuje dech při každém vzdáleném zvuku. 

Kromě napětí autorka velmi hezky pracuje s dětskou duší. Fantazie a někdy až naivní přístup k životu je velmi zajímavé pozorovat v kontrastu s hrůzou válečné reality. Možná vás teď napadá, že se jedná o dílo podobné Deníku Anne Frankové. Není tomu tak. Anne je nejen starší než Gábi, ale její příběh je psán formou osobního deníku, zatímco příběh Gábi je vyprávěn stylem, který víc osloví mladší čtenáře. 

Tato kniha není jen další knihou o holocaustu. Je to mimořádný příběh, který v sobě kombinuje krásu dětství s hrůzami války. Je to příběh o odvaze, síle a lidskosti. Zdaleka ne každý bude souhlasit s tím, aby se tyto knihy četly dětem. Určitě jim tato témata nelze vnucovat. Ale stejně tak nelze zatajovat naši historii. Kniha otevírá důležité diskuze o hodnotě svobody, důležitosti tolerance a nebezpečí předsudků. Umožňuje dětem pochopit, že mír není samozřejmostí, a vede k zamyšlení nad tím, jak důležité je bránit lidská práva a postavit se nespravedlnosti. V neposlední řadě nám připomíná, jaké štěstí máme, že žijeme v bezpečném a svobodném světě. A na závěr přidávám citaci syna Pavlíka: „Knížka je hezká, pěkně napínavá. Ať to nečtou děti samy.“ 

Text: Silvie Ulrichová
Foto: Ema Šleis