„Obě knihy spojuje detektivní zápletka a téma rasismu.“ Igor Bareš nachází překvapivé spojení mezi závěrečným dílem krimi série od dánského spisovatele Adlera-Olsena a románem Umberta Eca

26.11.2024 | Rozhovory
„Obě knihy spojuje detektivní zápletka a téma rasismu.“ Igor Bareš nachází překvapivé spojení mezi závěrečným dílem krimi série od dánského spisovatele Adlera-Olsena a románem Umberta Eca

Herec Igor Bareš se po jedenácti letech rozloučil s populární krimi sérií Případy oddělení Q dánského spisovatele Jussiho Adler-Olsena, s níž byl jeho hlas neodmyslitelně spjat. Letos na podzim načetl závěrečný, desátý díl Sedm metrů čtverečních. Vzápětí ho čekala další výzva: interpretace oceňovaného románu Pražský hřbitov italského postmodernisty Umberta Eca. Obě audioknihy, jež mají překvapivě něco společného, vydal OneHotBook.
 


Jaký vztah jste si během let k dílu Jussiho Adler-Olsena vytvořil?

Obdivuji autora, že dokázal tak systematicky a detailně promyslet všech deset dílů, stvořit takovou epopej. To označení v ničem nepřehání. V rámci severské krimi je to špička. Při přípravě jsem si doma pouštěl filmové adaptace. V jedné z nich, nazvané Marco, jsem dokonce daboval hlavního hrdinu Carla Mørcka.


Čeho si na Adler-Olsenových textech ceníte?

Dokázaly mě emočně strhnout, rychle vtáhnout do děje. Například v závěrečném díle Sedm metrů čtverečních vystupuje Asadův jednadvacetiletý syn Alfi, který má psychické problémy a nekomunikuje. Při jedné policejní akci, kdy ho má otec náhodně s sebou, syn poprvé promluví. Autor věnoval scéně poměrně velkou plochu a přiznávám, že mě dojala.


Který z deseti dílů Případů Oddělení Q ve vás zanechal nejhlubší stopu?

Sérii jsem začal načítat od čtvrtého dílu Složka 64, pak jsme se vrátili na začátek. Tenhle díl se mi vryl pod kůži nejen proto, že šlo o moje první setkání s Adler-Olsenem. Je inspirovaný skutečnou kapitolou dánských dějin v šedesátých letech minulého století. Tehdy byly tak zvané problémové dívky deportovány do sanatoria na převýchovu, kde na nich místní lékaři prováděli podivné experimenty včetně sterilizace a zneužívání. Přidalo mi děsivé, že se něco takového mohlo dít v době, kdy už jsem byl na světě.



Audioknihy s krimi sérií Případy oddělení Q i Pražský hřbitov od Umberta Eca vydává OneHotBook.


Co Adler-Olsenova série vypovídá o současné dánské společnosti?

Nemyslím si, že je dnešní dánská společnost v něčem specifická. Řeší podobné problémy jako jiné evropské státy. Autorovy příběhy jsou spojovány s aktuálními tématy, jako je například uprchlická krize, terorismus či covidová pandemie. V Dánsku stejně jako v okolních zemích nabývá zločin na brutalitě. Když srovnáte míru násilí v Hříšných lidech města pražského se Složkou 64, je v tom výrazný rozdíl.


Jaké posluchačské reakce na svoji interpretaci jste zaznamenal?  

Vzpomínám na náhodné setkání s mladou ženou na náměstí Míru, která se mě zeptala, jak se mi Adler-Olsen čte. Odpověděl jsem, že dobře a že mě to baví. Posléze se žena představila jako Kristina Václavů, překladatelka Případů oddělení Q do češtiny. Byl jsem rád, že jsem ji mohl potěšit, a přitom nelhat. Říkala, že zrovna překládá poslední díl, který končí tím, jak Carl Mørck začíná psát první díl svých pamětí – Ženu v kleci. Věřím, že tenhle skvělý nápad měl Jussi Adler-Olsen od začátku.


Po závěrečné epizodě Případů oddělení Q jste načetl Pražský hřbitov Umberta Eca. Objevil jste v těchto dílech něco společného?

Obě spojuje detektivní zápletka a téma rasismu. Adler-Olsenův hrdina, syrský detektiv Asad, je s rasismem vůči své osobě opakovaně konfrontován. Umberto Eco v románu Pražský hřbitov přibližuje atmosféru Evropy v druhé polovině 19. století, kdy dochází k masivnímu nástupu antisemitismu.


Byl ve vašem přístupu k textům rozdíl?

Velký! S Umbertem Ecem jsem se tak intenzivně zabýval poprvé. Režisér Michal Bureš mě předem varoval, že text Pražského hřbitova není snadný, a chtěl, abych si ho pozorně přečetl a přemýšlel o něm. Výsledek byl, že jsem za frekvenci načetl dvacet až pětadvacet stránek. Na to nejsem zvyklý. Mám rád, když se pracuje svižně a intenzivně, ale pochopitelně to nesmí ubírat na kvalitě. V případě Umberta Eca bylo nutné zvolnit.

 


Igor Bareš (* 1966)
Olomoucký rodák je od roku 2015 členem souboru Divadla na Vinohradech, ale hostuje i na mnoha dalších scénách. Jednou byl nominován na Cenu Thálie, dvakrát na Cenu Alfréda Radoka a třikrát na Českého lva. Filmoví diváci ho znají z mnoha snímků, např. Výlet, Sluneční stát, Hezké chvilky bez záruky, Muži v říji, Největší z Čechů, Hořící keř, Fair Play a dalších. Zahrál si též v řadě televizních inscenací a seriálů a vedle herectví se věnuje dabingu. Kromě případů oddělení Q účinkuje v bezmála dvaceti audioknihách vydavatelství OneHotBook.


Článek o krimi sérii Případy Oddělení Q dánského spisovatele Adler-Olsena jste si mohli přečíst v magazínu Knihkupec v září.

 

Text: Denisa Novotná
Foto: se svolením OneHotBook
 

Nepřehlédněte

Dagmar Pecková: „Rusalku jsem viděla asi v šesti letech. Lítala jsem pak doma po baráku s modrými a zelenými stuhami a zpívala árii Prince.“ Známá operní pěvkyně se představila v roli spisovatelky

03.12.2024 | Rozhovory

V knize Náměsíčník Larse Keplera, najdete vše, co je pro tuto autorskou dvojici typické: brutální scény, napětí a neotřelou zápletku s chlapcem, který trpí neobvyklým druhem somnambulismu – náměsíčností

02.12.2024 | Recenze

Němci: Politicky nekorektní vyprávění o třetí říši. Polský publicista Piotr Zychowicz nahlíží na dobu druhé světové války netradičním a kontroverzním způsobem

30.11.2024 | Recenze

Veselá knížka Strašilové z krabičky: Vyprávění o strachu, strašidlech a kamarádství může být dětem inspirací i zábavou

29.11.2024 | Recenze

„I když vás zavřou, vyženou nebo oplotí celý stát drátem, nikdo vám nevezme tu vnitřní svobodu.“ Marianna Stránská ve své knize Nebát se vedla rozhovory s lidmi, kteří překonali svůj strach

28.11.2024 | Rozhovory

magazín knihkupec

je nezávislý tištěný měsíčník přinášející informace o knižních novinkách, rovněž ale o důležitých událostech ze světa kultury a umění.

Tento portál je neúplným zrcadlem jeho redakčního obsahu. Některé články, recenze, knižní ukázky a pod. vycházejí pouze v jeho tištěné podobě. Pro tu ovšem musíte navštívit některé kamenné knihkupectví, kde jej dostanete zdarma ke svému nákupu.