Změna účesu někdy dokáže změnit celý život. Kadeřnice a autorka knihy Martina Odstrčilová, známá na Instagramu jako Studio Marteena, ukazuje, že styl není otázkou módy, ale odvahy být sama sebou. V rozhovoru prozrazuje, proč se ženy bojí vyčnívat, co se odehrává během proměny i proč někdy stačí jediný krok, aby se člověk znovu nadechl a začal žít podle sebe. 

Ve své knize ukazujete, že změna účesu často souvisí se změnou v životě. Jaký příběh proměny vás osobně zasáhl nejvíc? 

Těžko se vybírá jeden příběh. Bylo jich tolik. Třeba když u mě koupily proměnu tři dcery své mamince v důchodu. Zemřel jí manžel a po jeho smrti se uzavřela. Přestala žít. Chodit mezi lidi. Smát se. Dcery tehdy doufaly, že proměna a zkrášlování maminku potěší a rozptýlí. Když jejich maminka přišla, byla to pro mě výzva. Ne kvůli tomu, že bych měla hodně kadeřnické práce. Ale spíše z hlediska komunikace. Paní byla velice nepříjemná a vlastně naštvaná, že ji dcery donutily vyjít z domu. Na to jsem ji řekla: „Podívejte, buď to tady spolu protrpíme, protože ani mně tady v takové náladě nebude dobře, nebo se pokusíme si to spolu užít, alespoň v rámci možností.“ Myslím, že tato moje upřímnost na ni udělala dojem, protože konečně začala spolupracovat. Celý den uběhl jako voda a paní vykvetla nejen vzhledem, ale objevil se jí dokonce na tváři úsměv. Za měsíc mi volaly její rozradostnělé dcery. Prý se maminka úplně změnila. Začala si obnovovat šatník, zvelebovat byt, a dokonce si také objednala nějaký poznávací zájezd pro seniory. Byly moc šťastné a děkovaly.  

Proč mají ženy často pocit, že „potřebují změnu“, ale zároveň se jí bojí? 

Protože každá změna je cesta do neznáma. Za hranice komfortní zóny. A na to je třeba jisté míry odvahy. A právě té mají ženy často nedostatek. Domýšlí. Bojí se toho, jak změna může ovlivnit i jejich život. A také se bojí hodnocení. Stanou se středem pozornosti. Toho se ženy vlastně v hloubi duše bojí nejvíc. 

Tvrdíte, že styl není jen otázka módy, ale sebevědomí. Co podle vás ženy nejčastěji skrývají? 

To je pokaždé něco jiného. Někdy skrývají svou citlivost. Jindy svou sílu. A někdy své skutečné touhy. Někdy jsou připravené zahodit masky a ukázat se přesně takové, jaké jsou. Jindy jsou připravené udělat krok dopředu, ale své ochranné brnění ještě odložit nedokážou. Obojí se snažím ve své práci respektovat.  

Setkáváte se s klientkami, které přijdou jako nenápadné – a odejdou úplně jiné. Co se v nich během proměny obvykle odehraje? 

Moje práce nesouvisí jen s vlasy. Hodně si s klientkami povídám. Potřebuji je poznat do hloubky. Navnímat je, abych se jimi mohla inspirovat. To ony mi vždy vnuknou nápad, jak by měl jejich vzhled vypadat. Myslím, že se v nich toho během dne odehrává opravdu hodně. A pokaždé něco trochu jiného.  

Jak poznáme, že náš současný vzhled už neodpovídá tomu, kým jsme dnes? 

Pozná se to jednoduše. Pouhou celkovou nespokojeností. Nejen tím, jak vypadáme. Ta nespokojenost většinou bývá mnohem rozsáhlejší. Je to nespokojenost ve vztazích i práci. A když k tomu dojde, můžeme pozorovat celkovou únavu a nedostatek elánu do života. To bývá důsledek toho, že se proti své vnitřní vůli podřizujeme někomu, nebo něčemu. A často tomu také přizpůsobujeme to, jak vypadáme.  

Mnoho žen volí „bezpečné“ barvy a účesy, aby příliš nevyčnívaly. Proč máme takový strach být vidět? 

Tyto ženy často pochází z rodin, kde toto pravidlo slýchaly od rodičů. „Hlavně nevyčnívej! Co si o tobě budou ostatní myslet?! Měla bys vypadat jako slušně vychovaná holka!“ A tak tyto ženy začnou potlačovat své pravé já už v dětství. Masku, kterou si tehdy nasadily, pak většinou nosí velkou část života.  

Ve své knize píšete, že každá žena má svůj přirozený typ energie. Co se stane, když se snaží být někým jiným? 

Jde o to, že energie jsou jako magnety. Přitahují se opačné póly. Pokud se bude žena chovat jako jemná, pečující a obětavá, pak bude přitahovat lidi a hlavně muže, kteří potřebují tuto péči. Jenže její vnitřní Pravda je, že chce třeba podnikat nebo dobrodružně cestovat. To jí ale její okolí neschválí, protože oni chtějí, aby pečovala. Kdyby ale tato žena žila svou Pravdu, tak bude přitahovat lidi a muže, kteří jsou samostatní a nemají potíže s tím, že nebude „na příjmu“ 24/7. Takže vlastně to, jak se chováme a jak vypadáme, velmi výrazně ovlivňuje naši společenskou bublinu a to, co od nás očekává.  

Stává se, že žena po proměně slyší od okolí: „To nejsi ty.“ Jak se s takovou reakcí vyrovnat? 

Ano a stává se to poměrně často. Proměna vizáže je jako kulečník. Šťouchnete do jedné kuličky a ta posune další a ta pak taky další. Je to řetězová reakce. Pokud žena překročí svou komfortní zónu, velmi často tím šťouchne za komfortní zónu i své okolí. Protože oni najednou vidí něco, co neznají. Neví, co od ní teď mohou očekávat. A to jsou přesně ty jistoty, které se jim zhroutí. Z ušlápnuté kamarádky, dcery nebo manželky přijde domů sexy sebevědomá zrzka. Ta, která chce začít brát ohledy na sebe. Je logické, že její sociální bublina začne panikařit. 

Která věta nebo reakce klientky vám potvrdila, že vaše práce má hlubší smysl než jen hezký účes? 

Asi bych neřekla věta. Je to spíše ten její výraz a postoj po proměně. To je něco, co slova nedokážou vyjádřit.  

Co byste poradila ženě, která už dlouho cítí, že potřebuje změnu, ale pořád ji odkládá? 

Řekla bych, že život je o volbách, které činíme každý den. A každá volba je správná. Díky mnoha „špatným“ volbám můžeme najít a uvidět ty „správné“. Takže vše má svůj čas a jednou přijde moment, kdy odkládání ztratí smysl.  

Kdybyste měla shrnout hlavní poselství knihy do jedné věty, jak by zněla? 

Samu sebe a své pravé já najdete ve zpomalení a tichu a pak už budete přesně vědět, jak chcete vypadat a kým chcete být. 

Vydalo nakladatelství Rosier, březen 2026 

Anotace knihy O umění být sama sebou
Do kadeřnického salonu Marteena jezdí za proměnami ženy ze všech koutů České republiky, ale i ze Slovenska a dalších zemí. Pro jeho majitelku, uznávanou a vyhledávanou kadeřnici Martinu Odstrčilovou, ovšem kadeřnické řemeslo nikdy nebylo jen otázkou trendů či dokonalé techniky. Je pro ni posláním. Martininým cílem je, aby každá klientka odcházela přesně taková, jaká se cítí být. Nejde jen o účes, ale o odhalení vnitřního já – o návrat k sobě. Teprve tehdy se žena může cítit opravdu dobře a skutečně krásná. 
Marteena staví na opravdovosti a na tom, jak se naše osobnost může přirozeně otisknout navenek: v pohybu, barvách i účesu. Bez masek. Bez tlaku. Přirozeně. Esenci svého přístupu Martina Odstrčilová shrnuje ve své knize. Není to návod, jak vypadat lépe. Je to pozvání, jak být konečně sama sebou. 

Text: Marie Jezberová 
Foto: Aneta Prokšová