Výtvarnice a ilustrátorka Barbora Balgová je přední českou autorkou knižních obálek. Vyzkoušela si komerční ilustrace, řídila kreativní tým, má za sebou i práci letušky. Na léto chystá další výstavu, před ní ovšem musí nakreslit jednu couru. (text: magazín Knihkupec, foto se souhlasem Barbory Balgové)
Jak jste se dostala k práci na knižních obálkách?
Díky Michelle Losekoot, Miloši Říhovi a jejich knize Bez jablka. Byla to má první knížka a v ní okolo 25 ilustrací. Měla jsem štěstí. Kniha byla napsaná skvěle, s úžasným ostrovtipem, takže také ilustrace v ní měly drzý a vtipný nádech. Stala se bestsellerem a díky tomu si jí všimla spousta lidí z oblasti knižního světa i kultury. Poté začaly přicházet nabídky na další knížky.
Co všechno potřebujete o knize, případně o autorovi zjistit, než se dáte do obálky? Musíte si celou knihu přečíst?
Mám za sebou 8 let navrhování reklamních kampaní, takže i k obálkám přistupuji podobně jako k tvorbě kampaňového vizuálu. Snažím se najít jednu „key message“ z knihy a tu proměnit do ilustrace. Reklamní kampaně mají slogan/headline, kniha zase název. Mým úkolem je ho doplnit a vysvětlit spolu s obsahem knížky pouze pomocí ilustrace. Knížku si tak musím přečíst, ale také si její děj nechávám odvyprávět autorem. To je zase lepší pro celkovou náladu ilustrace. Jestli bude humorná, něžnější, nebo naopak drzejší.
Jak se knižní obálka rodí? Schvalujete si ji s autorem už v nějaké rané fázi (skici)?
Začínám vždy „čmrkáním“ miniaturního návrhu do notýsku. To je kresba, které rozumím jen já. (smích) Těchto mini skicek vznikne tak 20. Z nich vyberu zhruba 3–5 nejlepších, které překreslím do klasické nápadové černobílé storyboardové skici, jaká se používá v reklamách. Spolu s autorem pak vybereme 1–3, které se posílají redaktorovi/nakladateli. Pokud se autor zamiluje hned, vybranou ilustraci dotáhnu a až poté se posílá redaktorovi. Pokud je s ní spokojený on, jde obálka rovnou na schvalovací komisi. Ale každé vydavatelství má jiný přístup, takže pak záleží, jak se domluvíme s nakladatelem/redaktorem a samotným autorem. Někde si vybírá jen autor s tím, že vydavatelství dostane až finální ilustraci, jinde zase kresbu nejprve schvaluje redaktor s komisí, až poté ji ukážou autorovi na posvěcení.
Na jakém knižním titulu právě pracujete?
Momentálně mám na stole knížku Coura herečky Janky Bernáškové, která je volným pokračováním její prvotiny Jak přežít svého muže. Janka má ráda ženské obálky s drobným vtipem, takže se na nové ilustrování těším.
Je Jana Bernášková náročná? Rozumíte si?
V první fázi mi většinou autoři nechávají volnou ruku, ale s prvními ukázanými skicami je samotné začíná napadat spousta obrázků a stylů, jakými se dá obálka pojmout. Zvláště když se jedná o tak tvůrčí lidi, jako je Janka. Nejsou nároční, jsou kreativní a rádi by vyzkoušeli co nejvíce možných variant a drobných úprav. Nedivím se, také bych měnila všechna svá díla, kdybych nad sebou neměla deadliny. (smích)
Na novou knížku se vážně moc těším. Při první knize jsme si s Jankou vyladily náladu ilustrace, což je hodně důležité. Někdy kreslím věci příliš drzé a autoři si přejí kresbu například něžnější, hravější nebo milejší. U Janky už ale vím, co je její oblíbená nálada kreseb, takže teď už mne čeká jen ta krásná práce na tom správném vizuálu.
Váš umělecký svět ale nejsou jen knižní obálky. Chystáte aktuálně nějakou výstavu?
Ilustrace obálek je pro mě moc krásná práce, ale opravdu to není jediná výtvarná tvorba, které se věnuji. Kromě knížek dělám ilustrace na zakázku, ať už pro komerční značky, nebo koncové zákazníky. Někdy dělám ilustrace na trička, jindy na obaly od jídla a někdy portrétní velkoformátové malby.
Výstavu určitě během léta chystám. Můj kresebný styl se pořád transformuje, a tak bych i ráda ukázala nějakou svou novou volnou tvorbu v novém stylu, aby i mí klienti mohli vidět, co ode mně mohou chtít.
Pracovala jste jako letuška. Co vám toto povolání dalo pro uměleckou realizaci?
Nejspíš ujištění, že obor umělecké tvorby je opravdu to, čemu se ve svém životě chci věnovat. Létání je velmi zajímává práce, ale také velmi náročná na čas a určitý režim. Pro mne to byla absolutně úžasná brigáda při studiu na univerzitě. Nepočítala jsem ale s tím, že bych se tomuto povolání věnovala i po skončení školy. Tvoření a různorodost kreativní práce jsou pro mne tím hlavním, čemu se chci věnovat.
