Štíhlý elegán Henrik Fexeus má ve tváři cosi lišáckého, potutelný úsměv, který naznačuje, že ví mnohem víc, než říká. Koneckonců, je to mentalista, hypnotizér a taky autor thrillerů, což jsou všechno profese, kdy se snaží publikum nějakým způsobem ošálit. V jeho nové knize Oběť hraje ústřední roli lidská mysl a její tajemné zákruty, ale s autorem jsme si povídali nejen o tom...
Na kontě už máte krimi trilogii s Camillou Läckberg, ale tohle je první thriller, který jste napsal úplně sám…
Ano, Oběť je první fikce, kterou jsem kdy napsal pro dospělé. Takže si asi dokážete představit, jak bylo děsivé prozkoumávat pro mě úplně nový žánr…
A inspirovala vás k napsání právě ta zkušenost ze spolupráce s Camillou? Že jste si řekl, že chcete zkusit napsat něco jenom svého? Nebo ve vás tyhle ambice dřímaly vždycky?
Vlastně od obojího trochu. Už odmala jsem vždycky chtěl napsat román, ale než jsem se pustil do toho projektu s Camillou, tak jsem si nikdy nevěřil, že to zvládnu dotáhnout do konce.
No a jak byste tedy svou zkušenost se samostatným psaním popsal?
Spolupráce s jiným autorem má velkou výhodu v tom, že když se jeden zasekne, ten druhý ho z toho obvykle nějak vyseká, jiný úhel pohledu nám vždycky pomohl najít řešení. Když píšu sám, tenhle luxus nemám, takže jsem se musel naučit věřit svému psaní mnohem víc. Nejde říct, jestli je samostatné psaní jednodušší nebo těžší, je to něco úplně jiného.
Než jste se stal spisovatelem, proslul jste coby mentalista svou znalostí lidské psychologie. Dlouho jste také studoval hypnózu. Přišly vám tyhle znalosti vhod při psaní Oběti?
Rozhodně! Jak při vytváření samotných postav a jejich vlastností, tak při popisu těch překážek, kterým musejí čelit. Snažil jsem se klást velký důraz na psychologický profil obou hlavních hrdinů, aby jejich jednání odpovídalo příběhu. Chtěl jsem prostě, aby to bylo co nejuvěřitelnější a zároveň nejnapínavější, jak to jen dovedu.
Vyšlo v nakladatelství Metafora.
Používáte tyhle svoje schopnosti také k manipulaci se čtenářem? Protože nejspíš víte, co většina lidí očekává, tak naschvál připravíte nějaký naprosto nečekaný zvrat?
Dobrý thriller je podle mě vystavený úplně stejně jako dobrý kouzelnický trik. Občas potřebujete odlákat čtenářovu pozornost jiným směrem, a taky chcete, aby uvěřil něčemu, co se pak ukáže jako zavádějící. Coby spisovatel ale nemám žádné otevírací skříně, bílé králíky ani klobouk, mám jenom slova a práci s jazykem. Takže se do textu snažím opatrně zasadit semínka a doufám, že z nich pak ve čtenářově mysli vyklíčí něco, o čem netuší, že to je přesně to, co jsem chtěl.
Dokázal byste zhypnotizovat člověka, aby šel a koupil si vaši knihu?
(smích) Nejspíš bych to zvládnul, ale pokud chci, aby si Oběť lidi koupili, jednodušší je pravděpodobně napsat fakt dobrou knihu.
Hlavními hrdiny Oběti jsou programátor David a právnička Florence. Proč případ neřeší detektivové, ale dva civilisté?
Protože o policistech a detektivech píše většina autorů v tomhle žánru – i já s Camillou v naší společné trilogii. Takže jsem si řekl, že chci zkusit něco trochu jiného. Byl jsem zvědavý, jestli se mi podaří vytvořit dvojici vyšetřovatelů i z obyčejných lidí. To pro mě na celém příběhu bylo možná to nejzajímavější.
David trpí amnézií, takže si nepamatuje vůbec nic ze svého dětství. A v knize si vlastně pokládáte velice zajímavou otázku: je lepší vědět a trpět, nebo žít v blažené nevědomosti? Co byste si vybral vy?
Stejně jako David, i já jsem vytěsnil spoustu věcí ze svého dětství, a řekl bych, že je vždycky lepší vědět. Protože i když si vaše vědomá mysl něco nepamatuje, vaše podvědomí s největší pravděpodobností ano, takže to vás i vaše chování stejně ovlivňuje. Existuje například důvod, proč David neumí navazovat dlouhodobé vztahy a jediný způsob, jak se posunout dál, je zjistit, co se stalo – takže si vzpomenout, i když to je sebevíc bolestivé.
Když mluvíme o Davidovi, líbí se mi jeho zvědavost, jeho touha po samostatnosti a samozřejmě to, jak miluje puzzle a různé hádanky. Na druhou stranu Florence si prochází těžkým rozchodem, ale i tak se snaží zůstat silná a obklopit se lidmi. Která z těchto postav je vám podobnější?
Řekl bych, že David je verze mě samotného, kdyby se můj život vyvíjel jinak. Florence je osobnost, kterou bych se chtěl stát.
Koho z nich vás víc bavilo psát?
V knize Oběť rozhodně Florence, protože si jde tvrdě za svým. Ale v tomhle příběhu jsem Davida úmyslně držel zpátky. V druhé knize už si je jistější ve své kůži.
(Henrik Fexeus s camillou Läckberg; foto: Elisabeth Toll)
Hrozně se mi líbilo, že jste Florence napsal jako zajímavou a silnou hrdinku! Ukazuje sílu a důležitost ženského přátelství místy i s nadhledem. Jak se vám s ní podařilo tak propojit?
Popravdě nevím. Někdy mi přijde, že ten příběh nepíšu já, ale že mi ho Florence vypráví. Z nějakého důvodu ji znám hrozně dobře. David má pořád nějaké své stránky, které ještě musím prozkoumat, ale Florence tam prostě… prostě byla. Úplně od začátku a úplně skvělá.
Když se ještě vrátím k puzzlím, které má David tak rád, za zmínku stojí, že celá kniha je vlastně jako skládačka, kterou se čtenáři snaží sestavit. Davidovy noční můry, náhodné záblesky vzpomínek, kapitoly z minulosti…
Já miluju puzzle a miluju připravovat hádanky – když dělám show jako mentalista, je to vlastně jedna hádanka za druhou. Chci, aby divákům v posledních minutách představení spadla brada až na zem – a něco takového jsem chtěl připravit i v knize. Všechno to připravit zabere sice spoustu času, ale když se to povede, rozhodně to stojí za to!
Znamená to tedy, že jste musel mít celý příběh promyšlený od začátku do konce ještě před psaním?
Měl jsem vymyšlený konec, ke kterému jsem se potřeboval dostat, ale při psaní si nechávám dost místa na nečekané odbočky. Ty nejlepší nápady mě totiž obvykle napadnou až v pozdějších fázích psaní, takže nechci, aby mě nějaká vytyčená dráha příliš ovlivňovala.
Nechci spoilerovat, tak jenom řeknu, že konec Oběti mě fakt dostal! To jsem naprosto nečekal. Je to tedy tak, že tohle jste měl vymyšlené jako první?
Popravdě teď nevím, který konec myslíte, protože těch zvratů tam je víc a doufám, že jsou všechny pořádně šokující (smích). Každopádně ano, závěr byl ten výchozí bod, ke kterému jsem se během psaní musel propracovat.
Druhý díl ve Švédsku vyšel právě v těchto dnech, kdy se spolu bavíme. Kolik dílů v téhle sérii plánujete?
Aktuálně píšu třetí díl. Neplánuju žádný konkrétní počet knih, protože doufám, že si čtenáři Florence a Davida oblíbí, a já o nich budu moct psát dlouho. Mám pro ně totiž připravenou řadu dalších dobrodružství.
Tenhle rozhovor vychází v letním čísle našeho magazínu Knihkupec. Jaké vlastně máte plány na léto?
Manželka bude mít padesátiny, takže pro ni chystám velkolepou párty, a doufám, že si tenhle rozhovor nepřečte, protože pak pro ni mám připravené překvapení v podobě výletu do Paříže. Taky strávím týden v Řecku, protože můj syn miluje plavání v moři, a ohromně se těším na edinburský divadelní Fringe festival, kam jezdím už řadu let. Ale ať už budu kdekoliv, neustále budu pracovat na nové knize...
Takže pracujete i o dovolené...
To je ten problém! (smích) Když si spisovatel bere dovolenou, nemůže dělat to, co opravdu miluje. A tak budu psát průběžně během celého léta – ale tak, aby si toho rodina moc nevšimla.
Máte radši léto, nebo vaše skandinávské zimy?
Dokonce i u nás ve Švédsku už jsou léta poslední roky až nepříjemně horká. Ale zimu nenávidím přece jenom o něco víc – i když sníh je krásný. Myslím, že by mi nejvíc vyhovovalo 25 stupňů celoročně. Evidentně žiju v úplně špatné zemi (smích).
A otázka na závěr – viděl jste už české vydání Oběti? Co říkáte na obálku?
Naprosto ji miluju! A ten motiv puzzlí moc hezky koresponduje s obsahem nejen téhle knihy, ale i napovídá, co se bude dít ve dvojce. Doufám ale, že čtenářům se bude líbit nejen obálka, ale i ten příběh pod ní! (smích)
Henrik Fexeus (* 1971)
Švédský mentalista, hypnotizér a spisovatel. Už odmala ho zajímala magie a kouzelnické triky, nejprve to bral jako zábavu pro své kamarády, ale později zjistil, jak se to náramně hodí při randění. Studoval psychologii a hypnózu a v rámci závěrečné práce analyzoval vliv médií a reklamy na lidský mozek. Dnes patří mezi největší odborníky v této oblasti a jako mentalista aktuálně se svou zábavnou show plní sály ve Švédsku. Na kontě má krimi trilogii Iluze, Kult a Fantom, kterou napsal společně s Camillou Läckberg, a několik odborných knih o lidské mysli. Oběť je jeho první samostatný thriller a první díl plánované thrillerové série.
text: Vavřinec Fiala
foto: Daniel Stigefelt
