Knihy od Jonase Jonassona beru už jako sázku na jistotu. Tento autor má dar vyprávět příběhy tak, že i obyčejné kydání hnoje nebo pálení kořalky dokáže proměnit v dobrodružství plné absurdních situací. Někomu se jeho vyprávění může zdát trochu bláznivé a ne každému může sednout styl humoru, ale jakmile jsem si před lety přečetla jeho prvotinu Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel, okamžitě si mě získal. A ani tato novinka mě nezklamala. 

Ocitáme se na odlehlém švédském venkově roku 1852. Z historického kontextu jde o období hladu, bídy a rodících se revolučních myšlenek. Sledujeme osud Algota, syna zprvu úspěšného chovatele prasat, který mu zajistil nejen dobré vzdělání, ale předal mu i nadání zpochybňovat autority. A hlavně tu jedinou – despotického, zadluženého hraběte, který si se svou francouzskou manželkou a dětmi žije vysoko nad své poměry. Co by se mohlo pokazit? Třeba úplně všechno. 

Na začátku toho všeho stojí právě ona hraběnka a její plnokrevníci, kterým ve větším výběhu stojí Olssonovic farma. Když Algot přijde nejen o své rodiče, ale i o rodinnou živnost, má dvě možnosti: stát se oficiálním tulákem, nebo se postavit na nohy. Mladý muž má však pod čepicí a díky zakázanému destilačnímu přístroji, dobrotivému podvodníkovi Helmutovi a okouzlující, drzé Anně Stině se pustí do pálení kořalky. A věci se začnou rychle komplikovat. Jakmile hrabě a jeho syn zjistí, že z prodeje alkoholu lze vyždímat slušné peníze, Algot a jeho společníci mají skvělou příležitost se pomstít. 

Na Jonassových knihách mě baví hlavně jeho schopnost dělat si legraci skoro ze všeho. Postavy jsou často trochu přehnané, situace někdy úplně absurdní, ale celé to funguje tak lehce a hravě, že to člověk prostě přijme, směje se a kroutí hlavou, co vše si dokáže autor vymyslet. Na jedné straně jde o lehký, jednoduchý humor, který má čtenáře hlavně pobavit. Na té druhé se ale vždy skrývá i hlubší příběh o přátelství, vynalézavosti a schopnosti překonávat nepřízně osudu. 

Pro mě je to přesně ten typ knihy, po kterém sáhnu, když si chci odpočinout a zároveň se dobře pobavit. 

Text: Veronika Barešová
Foto: Pexels