Smrt dítěte je tím nejhorším, co se člověku může stát. Co když ale ani potom nemáte klid a navíc ve vašem okolí obchází vrah? Dotek osudu, dvanáctý příběh z pera Lisy Reganové, vás přesvědčí, že některá tajemství je lepší si vzít do hrobu, než se s nimi svěřit byť i nejlepšímu příteli. 

Tentokrát se s Josie setkáme po čtyřměsíční pracovní pauze, kterou způsobily traumatické události z posledního případu. Jindy do práce zapálená Josie se svým návratem na dentonské policejní oddělení úplně nespěchá, zejména když ji její další případ uvrhne přímo doprostřed truchlící skupiny rodičů. Jejich pět dětí se před dvěma lety stalo obětmi dopravní nehody autobusu. Případ byl naštěstí brzy uzavřen, viník skončil za mřížemi a nyní čeká na soud. 

První den Josiina návratu je však spjat s nalezením těla pohřešované Krystal Duncanové, která byla matkou jedné z obětí autobusové nehody. Nikdo netuší, zda její vražda souvisí s dvěma roky starou nehodou, přesto způsob nalezení jejího těla není obvyklý a otřese i ostřílenými vyšetřovateli. Oběť byla nalezena u hrobu své dcery v pokleku, s rozpuštěným voskem v ústech i hrdle a s tajemným vzkazem na paži. Aby toho nebylo málo, brzy se ztratí i další z matek a její tělo je nalezeno poblíž místa nehody. Josie začíná být jasné, že tenhle případ v sobě ukrývá víc tajemství, než původně očekávali a někdo ze zúčastněných jim neříká celou pravdu. Je ale opravdu možné, že by si někdo vybíral truchlící rodiče jako své příští oběti? Nebo se snad snaží vrah policii zmást a za vraždami je zcela něco jiného? S blížícím se soudem s viníkem nehody má dentonské policejní oddělení plné ruce práce, aby včas odhalilo vraha a zároveň ustálo mediální tlak. Začíná hra na „co by kdyby“ a věřte, že všem pořádně zamotá hlavu. 

Detektivní série s Josie Quinnovou je mezi čtenáři velmi oblíbená a není divu. Autorka Lisa Reganová dokáže psát neskutečně poutavě a díky prolínání minulosti s přítomností udrží ve čtenáři napětí po celou dobu. Tentokrát stojí příběh na silné emoční lince, kterou by nikdo nechtěl zažít, ale možná proto se čtenář dokáže do hlavních postav tak snadno vžít. Společně s temnou detektivní zápletkou tak vzniká velmi silná kombinace, která vás udrží ve střehu od začátku až do konce. Tomu napomáhají také krátké kapitoly, které udržují tempo příběhu, což společně s nečekanými zvraty dělá knihu velmi těžko odložitelnou. Vždy, když už si myslíte, že víte, kdo je vrah, objeví se zcela nová stopa, která vás zavede opačným směrem. 

Ačkoliv se jedná již o dvanáctý díl, autorce zcela jistě nedochází dech a má stále čím překvapit. Jak jsme u Lisy Reganové již zvyklí, příběh v knize jako vždy funguje sám o sobě, ale tentokrát děj o něco více odkazuje na předchozí díly, čímž propojuje sérii do jednoho celku.  

Celou knihou se prolíná téma truchlení a snaha se vyrovnat s přetrvávajícím smutkem, ať už u rodičů obětí, nebo u samotné Josie. Přestože se nejedná o zrovna lehké ani veselé téma, kniha nepůsobí tíživě po celou dobu. Díky pochopení a podpoře ostatních postav a jejich pomoci má příběh laskavý a povzbudivý nádech. Autorka tak velmi citlivě balancuje mezi detektivní linkou a tématem smutku, aniž by došlo k jejich vzájemnému přebíjení.  

Josie je jako vždy profesionální vyšetřovatelkou, která nemíchá pracovní záležitosti s osobním životem, tudíž soukromá linka nijak nevadí hlavnímu ději. Neočekávejte tedy dlouhé a rozervané vnitřní monology, jak tomu u některých vyšetřovatelů občas bývá. Její osobní rovina je podaná velmi citlivě. I tak se do hlavní představitelky dokážete velmi snadno vcítit a fandit jí nejen při řešení případu, ale i v osobním boji se smutkem, který se v příběhu objevuje.   

Pokud hledáte příjemnou detektivku, která vás chytne a nepustí, na Lisu Reganovou se můžete spolehnout. Dotek osudu nabízí kombinaci napětí, emocí a nečekaných zvratů, díky nimž budete otáčet stránku za stránkou. A pokud už sérii znáte, tenhle díl vás rozhodně nezklame.  

Vydalo nakladatelství Cosmopolis, 2026 

Text: Ema Šleis
Foto: Pexels