„Někoho sundat mě baví stejně, jako když dám gól. Stalo se to mým posláním,“ vyznává se v knižní novince Gudy s podtitulem Zpověď hokejového ranaře nejtvrdší český obránce (nejen) v NHL a mistr světa z roku 2024 Radek Gudas. Chlap, kterého by každý rád měl za zády jako parťáka, ale málokdo se chce postavit proti němu. Natož se s ním srazit.
V autentické a otevřené zpovědi syn bývalého reprezentačního beka Lea Gudase líčí, jak svou úlohu na ledě vstřebal. A nejen to: jak se v ní našel, vrchovatě ji naplnil, aby byl mužstvu platný něčím jiným, a i tak došel uznání. Že se mu to povedlo, je o to cennější, že začínal právě jako útočník. Takže moc dobře ví, jak umí pohltit radost z každé trefy i pohled na to, jak přibývají numera v tabulce tolik sledovaného kanadského bodování. Zatímco jemu místo toho naskakují střety se soupeři, hity. Hlavně díky nim a taky bitkám, do nichž se neohroženě pouští, se objevuje v highlightech on.
„Přijal jsem určitou roli a snažím se ji plnit co nejlíp. Dělám, co je potřeba, protože i tahle práce je pro tým důležitá. Do všeho jdu nadoraz. Nechci prohrát,“ popisuje svůj přístup a základ úspěchu obránce s charakteristickým plnovousem. A taky postrach všech soupeřů v NHL i na hokejových šampionátech.
V knize Gudy z edice deníku Sport hokejový „hitmaker“ poodkrývá své know-how, tedy jak protivníka zastavit nebo vyjít vítězně z bitky. Být tím, kdo má navrch. To je jeho cíl, zásada. Vštípil si ji už coby žák při jednom zápase, kdy sám skončil na ledě. „Od té doby jsem si říkal, že už nikdy nechci být ten druhý. Chci, abych byl vždycky ten, kdo zůstane na nohách a bude se koukat shora,“ svěřuje se. A drží se toho dodnes, což na vlastní kůži poznaly i ty největší hvězdy NHL jako třeba Jarome Iginla.
Gudas přitom dobře ví, že v jednu chvíli to s důrazem přeháněl a nevyvaroval se excesů. I proto se na něho nalepila výhrůžná přezdívka Řezník. Vrací se tak i do období, kdy mu naskakovaly tresty a v NHL na něho zavedli speciální složku se seznamem jeho hříchů. Taková „Akta G“. Klíčové pro vývoj jeho kariéry bylo, že se dokázal poučit a vyvarovat se kontroverzních zákroků. „Ponaučil jsem se a začal si víc hlídat, co dělám,“ přiznává.
I díky tomu a náročné, poctivé dřině se ve věhlasné NHL přehoupl přes úctyhodnou metu 800 zápasů a stal se symbolem „správného“ drsňáka. Hráče, jenž dělá z hokeje chlapský sport, v tom dobrém slova smyslu, a je příkladem pro mladší hráče. V Anaheimu, jehož dres nyní obléká, to od něho chtějí, a proto tam z něho dokonce udělali kapitána. „Kluci si cení toho, že ke každýmu střídání přistupuju, jako bych byl na ledě naposledy. Že moje vůdcovství nespočívá moc v proslovech, ale že za mě mluví činy,“ vnímá Gudas mimořádné vyznamenání.
Vyšlo v květnu v nakladatelství CNC Books.
Jiného se mu dostalo na mistrovství světa v roce 2024, kdy byl jedním z největších hrdinů zlatého českého týmu. Pouti za triumfem i následným oslavám věnuje hned pět kapitol, v nichž pootevírá dveře od reprezentační šatny, přibližuje, co všechno stálo za obrovským úspěchem, a třeba i to, co se dělo s pohárem pro šampiony…
Po zisku zlata dostal Gudas jeho repliku ze své oblíbené stavebnice. „I svůj život jsem ostatně někdy skládal jako kostičky...“ tvrdí. V knize nechybí žádná, bez níž by jeho nevšední příběh nedržel při sobě. Vzpomíná, jaké to bylo vyrazit z Berouna do zámoří a uchytit se tam, podrobně provází jednotlivými štacemi na první hokejové scéně v týmech Tampa Bay, Philadelphia Flyers, Washington Capitals, Florida Panthers a nyní Anaheim Ducks. Otec čtyř dětí nechává rovněž nahlédnout do soukromí, v němž je jiný než na ledě. Vysvětluje, proč se jmenuje Radko, vrací se do dětství, vyznává se z lásky k domovu v Čechách, kde rozjel zajímavý projekt.
„Nikdy jsem neuhnul, i když jsem očekával, že přijde pořádná pecka,“ ohlíží se. „Musím umět přijmout rány jako chlap. Sám je přece taky rozdávám.“
Hokejovou „stavebnici“ made in Czech jen tak někdo nerozebere. Tohle je totiž Gudy. A jeho knižní hit…
Text: Štěpán Filípek
Foto: Michal Beránek
