Pražský golem, rabi Löw a moje židovská duše je citlivý a vizuálně 
působivý text, který se pohybuje na rozhraní eseje, duchovní zpovědi a 
kulturní kroniky. Přestože pojednává o minulosti, její poselství je 
hluboce současné. 
 

Martin Vopěnka v ní propojuje osobní příběh s dějinami židovství, 
mystiky a české kultury. Vydává se po stopách dávných příběhů, které 
formovaly Prahu, Evropu i naši identitu. Vrací se ke kořenům svého rodu, 
k matce, jejíž život poznamenala nemoc i režim, k otci – filozofovi a 
matematikovi, který ho naučil hledat řád i v chaosu světa. S pokorou 
přibližuje svět rabína Jehudy Löwa ben Becalela, legendárního tvůrce 
golema, i dobu císaře Rudolfa II., kdy se v pražských uličkách setkávaly 
kabala, alchymie a rodící se moderní věda. Z každé kapitoly dýchá úcta k 
židovské tradici, víra v sílu vzdělání a vědomí, že paměť národa se 
uchovává v příbězích. Přitom se neopírá jen o fakta, ale oživuje ducha 
doby. Když vypráví o golemovi, nesoustředí se jen na legendu, ale na 
její přesah: varování před silou, která se může vymknout kontrole, a 
připomínku, že skutečná moc bez soucitu vede k destrukci. 
Knihu doplňují ilustrace Renáty Fučíkové, které s textem tvoří mimořádně 
harmonický celek. Její výtvarný rukopis přináší příběhu hloubku a 
srozumitelnost, pomáhá čtenáři lépe vnímat historický kontext i duchovní 
atmosféru doby. Výsledkem je publikace, která působí nejen obsahově, ale 
i vizuálně výjimečně. 
Pražský golem, rabi Löw a moje židovská duše je knihou, která otevírá 
zapomenutou komnatu české kultury a znovu probouzí zájem o židovské 
dějiny, mystiku i humanismus. Ukazuje, že příběhy minulosti nejsou 
uzavřené kapitoly, ale zrcadla, v nichž se učíme vidět sami sebe – s 
respektem, vírou a pochopením. Je to dílo krásné, moudré a potřebné – 
most mezi minulostí a dnešním světem, které nám připomíná, že skutečné 
poznání začíná v pokoře a v srdci. 
 
Text: Monika Řádová 
Foto: Ema Šleis